ČASTÉ DOTAZY

Recypark bude představovat zcela výjimečné moderní zařízení, které z běžného komunálního odpadu, jenž nyní končí na skládkách nebo se spaluje, vyrobí užitečné suroviny pro další využití. Speciální technologie dokáže odpad přeměnit na metanol, který najde uplatnění v chemickém průmyslu, a na vitrifikovanou strusku, vhodnou pro stavebnictví. Díky tomuto chytrému zpracování odpadu tak Recypark výrazně ušetří přírodní zdroje a zároveň sníží znečištění životního prostředí. 

Hlavním výstupním produktem bude metanol s roční produkcí 33 000 tun pro využití v chemickém průmyslu a jako vedlejší produkt 15 000 tun vitrifikované strusky vhodné pro použití ve stavebnictví.

Celková intenzita dopravy mírně vzroste v souvislosti s vytvořením 42 nových pracovních míst. Avšak celkový počet nákladních vozidel se sníží přibližně o 4 denně na 28, zatímco počet osobních automobilů se zvýší zhruba o 20 na 24 denně. Většina nákladní dopravy, cca 90 %, bude směřována po obchvatu města po silnici I/11, čímž nedojde k zatížení obytných oblastí nadměrnou dopravou.

Tato obava je pochopitelná, ale nezakládá se na skutečnosti.

Recypark je nový projekt, který propojuje několik moderních technologií do jednoho funkčního celku. Nejde tedy o nevyzkoušený experiment, ale o inovaci postavenou na ověřeném technologickém základě. Každá z hlavních částí procesu má své vlastní ověření nebo průmyslové uplatnění.

1. Přeměna odpadu na syntézní plyn (gasifikace): Klíčovou technologií této fáze je OMNI200, která využívá princip plazmové gasifikace – tedy přeměny odpadů bez přístupu vzduchu na syntézní plyn. Technologie byla testována v Kanadě v roce 2014, kde prokázala svou funkčnost.

   V současnosti se připravuje větší referenční projekt ve španělské Zaragoze (2026–2028), který bude mít dvojnásobnou kapacitu oproti Recyparku a vychází ze stejného technologického základu.

   Navíc v roce 2024 získala společnost OMNI CT, která za vývojem technologie stojí, prestižní ocenění „Supplier Innovation Award“ za svůj přístup k přeměně nerecyklovatelného odpadu na cenné molekuly – tedy nízkouhlíková paliva a chemikálie. To potvrzuje mezinárodní uznání i potenciál řešení.

    

2. Výroba metanolu ze syntézního plynu: Tato druhá fáze navazuje na gasifikaci a využívá dlouhodobě známý a průmyslově ověřený proces, který je běžně používán v mnoha chemických provozech po celém světě. Získaný syntézní plyn se zde mění na metanol – hodnotnou surovinu, která může nahradit fosilní zdroje v chemickém průmyslu.

Recypark tak představuje moderní řešení 21. století, které propojuje ověřené technologie novým a inovativním způsobem.
Jeho cílem není spalování ani likvidace, ale materiálové zhodnocení odpadů a jejich přeměna na hodnotné suroviny.
Projekt bude provozován v souladu s evropskými standardy a pod přísným dohledem kontrolních orgánů.

POPs (perzistentní organické polutanty) jsou toxické látky, které se dlouhodobě hromadí v životním prostředí a živých organismech. Patří mezi ně i známé dioxiny a PFAS.

V technologii OMNI200, která je srdcem Recyparku, je riziko vzniku těchto nebezpečných látek minimální až prakticky vyloučené díky unikátním podmínkám procesu:

• Žádné dioxiny: Proces gasifikace probíhá bez přístupu vzduchu s řízeným přísunem kyslíku ve směsi s vodní párou a za velmi vysokých teplot nad 800 °C. Toto prostředí efektivně znemožňuje tvorbu dioxinů a furanů, které typicky vznikají při spalování v rizikovém teplotním rozmezí 200–450 °C. 
• Likvidace PFAS: PFAS a další perzistentní látky obsažené například ve vodoodpudivých textiliích (např. Goretex), nádobí s nepřilnavým povrchem (teflon), kosmetice nebo fastfoodových obalech se rozkládají při plazmové rafinaci (dočištění) díky extrémním teplotám dosahujících až 1650 °C.
• Zcela uzavřený systém: Tato klíčová část procesu gasifikace je zcela uzavřená, což znamená, že nedochází k přímým nekontrolovaným emisím do ovzduší.

Díky tomu je riziko vzniku nebo úniku POPs, jako jsou dioxiny nebo PFAS, prakticky vyloučeno.

Ano, k emisím do ovzduší dochází, ale budou přísně sledovány a regulovány podle platných předpisů.

Zatímco samotná gasifikace probíhá v uzavřeném systému bez přímých emisí, v navazující fázi – při úpravě a následné přeměně syntézního plynu na metanol – dochází k provozním činnostem, které zahrnují řízený a kontrolovaný výstup do ovzduší, například při oddělování CO2 a oxidaci čistého zbytkového plynu v kotli pro výrobu vodní páry.

Proto budou emise podléhat pravidelnému monitoringu:

• Integrované povolení (IPPC): Rozsah sledovaných látek stanoví příslušné úřady v rámci tzv. integrovaného povolení (IPPC), které je zárukou komplexního a transparentního dohledu nad celým provozem.
• Sledované látky: Mezi sledované látky mohou patřit zástupci skupiny POPs (např. dioxiny a furany), ale i běžné emisní složky jako oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NOₓ), oxid uhelnatý (CO), tuhé znečišťující látky (TZL) nebo rtuť (Hg).
• Hluboko pod limity: Technologie bude nastavena tak, aby emise byly hluboko pod limity evropské legislativy (BAT – Best Available Techniques).
• Pravidelný dohled: Celý provoz bude pod pravidelným dohledem kontrolních institucí.

Voda bude v Recyparku využívána v uzavřeném režimu – v rámci technologie bude opakovaně čištěna a vracena zpět do procesu, bez vypouštění do okolí. Pro zajištění celkového provozu bude sloužit i vlastní průmyslová čistírna, která umožní odborné zpracování a další využití odpadních vod. Celý systém je navržen s důrazem na šetrné hospodaření s vodou a v souladu s platnou legislativou.

Jednoznačně ano. Klíčové fáze procesu – zejména pyrolýza, gasifikace a plazmové čištění – probíhají v uzavřeném systému bez úniku emisí do okolí. Následná úprava syngasu, syntéza metanolu a nakládání se zbytky podléhají přísnému monitoringu a kontrole. Veškeré anorganické pevné zbytky se stabilizují do nevyluhovatelného materiálu (tzv. vitrifikátu), který lze využít ve stavebnictví a neohrožuje půdu ani vodu.

Co se týče bezpečnosti provozu, ta je posuzována v rámci povolovacích procesů, kde se zohledňují všechna technologická a provozní rizika.
U zařízení tohoto typu bývá obvykle vyžadováno zpracování analýzy typu HAZOP (Hazard and Operability Study) nebo jejího ekvivalentu. Konkrétní požadavky na rozsah a metodu bezpečnostního posouzení stanoví příslušné úřady v navazujících fázích projektu.

Některé veřejné komentáře nebo aktivity spolků označují projekt Recypark za spalovnu. Tento název je však mylný a neodpovídá skutečnosti ani technologickému principu, na kterém je Recypark založen.

Je pochopitelné, že slovo „spalovna“ v lidech často vyvolává obavy – evokuje kouř, zápach nebo popílek, tedy jevy spojované s tradičním spalováním odpadu. Taková představa ale s realitou Recyparku nemá nic společného.

Recypark není spalovna!

Žádné klasické spalování odpadu: Nejde o klasické spalování odpadu za přístupu vzduchu, jehož cílem je výroba tepla nebo elektřiny.

Molekulární transformace: V Recyparku se využívá moderní a technologicky vyspělý proces molekulární transformace, konkrétně termální gasifikace. Tato metoda zásadně mění chemickou strukturu odpadu na jednoduché, dále využitelné molekuly.

Vznik cenných surovin: Při gasifikaci dochází k přeměně odpadu s omezeným přístupem kyslíku ve směsi s vodní párou – tedy bez hoření – na syntézní plyn (syngas). Ten slouží jako cenná surovina pro další využití.

Metanol jako hlavní produkt: V našem případě se syntézní plyn využije k výrobě metanolu – hodnotné chemické látce, která se uplatní v průmyslu jako náhrada ropy nebo zemního plynu.

Materiálové využití: Nejde tedy o proces „zbavení se odpadu“ spálením, ale o efektivní materiálové využití jeho potenciálu.